Příležitostný ↗slovosledný činitel, s působností stylistickou, spočívající ve vhodném rozmístění rozvíjejících větných členů před členy řídícími, resp. za nimi podle jejich rozměru (krátkosti či délky, menší či větší syntaktické složitosti). S.č.r. se uplatňuje různými způsoby, např. v poloze přívlastku mj. tím, že rozměrnější přívlastky se typicky kladou do postpozice (houba rostoucí často v trsech na pařezech × často v trsech na pařezech rostoucí houba), n. např. ve větosledu: stylisticky příznakové je, jestliže např. větu hlavní, do níž je vložena dlouhá věta vedlejší, ukončuje pouze jediné slovo: Náš tenista nemohl dlouho najít proti Argentinci, který je jedním z nejlepších světových antukových hráčů, zbraň. Též ↗slovosled, ↗aktuální větné členění, ↗funkční větná perspektiva, ↗slovosledný činitel gramatický, ↗slovosledný činitel rytmický.